Ivo Frbežar

Do věčného bdění

shloučit sloučit se
stlouci se máselně
do mlžnosti se rozlít

roztroubit roztrousit se
rozpopelit se
do vřavosti světa
mizet

vytavit vyplavit se
vykapat se
do večerních modliteb
do věčného bdění

Miluj mě

démonická dcero
zhoupni se do dalekých kouzelných snů
zalez do uší
ponoř se do očí

démonická dcero
odveď mě do světla a do tmy
v lesk a bídu
hřích a víru

démonická dcero
vládni mé duši
způsobuj bolest
miluj mě ať zapomenu že jsem živ

Když zůstane v blátě

když dlouhé stíny
když za svitu svic
něžné písně
vzduchem přikloužou

když do severní hvězdy
měkké nebe
když země uhoupá
zavine

avšak když zůstane v blátě
když šedivina
hrouda tmy
i slova zalije

Bílé tkaní

měkkým tkaním
bílý dech
po bílém útku
utíkaným

do sametových snů
bílý závoj
do knihy vzpomínek
zavinutý

vyšitý
zamrzlý
bílým ubrusem
zasněžený

Běl

nalétává pokryje
kraj nese
v slavnostnost ztichlou
hlasy lisuje

jen se syp prázdnoto
nejsoucí běli
podél černých křížů
a zelenohnědých polí

až všechno bude zasuto
bude tak jako kdyby
tam nikdy nic
černého něčnělo

Zrána odešli

po ránu
hranu
odešli
zvonit

zrána
odnesli
do hlíny
hlínu

rána
rána
rána
rána

Ke křižovatce

klapot kopyt
dětský výskot
pláč dětí
a za slzou smích

a stále znova
od začátku
až ke křižovatce
a ke strachu

od tužeb
od snů
až do konce bez hlavy
zakrvácení

Vzdávám se

vzdávám se
síle vášním
východnímu větru vteřiny zapomenutí
kvílím jak ve mně kvete

slinu slunci vracím
bohatství barev lovím
božský džbán piju
potím svou plnou číši

objetí země
žíznivým prsům
se vzhůru přepouštím
kvílím jak ve mně klíčí

Ivo Frbežar
ze slovinštiny přeložil Lubor Kasal